Jaderná elektrárna Temelín (JETE) s instalovaným výkonem 2x1000 MW je druhou jadernou elektrárnou v ČR a jednou z nejnověji dostavěných v Evropě. V roce 2000 byly do provozu uvedeny 2 z původně plánovaných 4 bloků.

Investiční záměr pro jadernou elektrárnu byl vydán již v roce 1979, projekt a přípravné práce, probíhající do roku 1986 počítaly s čtyř-blokovým provozem, založeným na ruské technologii. Vybrána byla oblast jižních Čech, která kromě stabilního geologického podloží skýtala i možnost dostatečně kapacitního zdroje technologické vody. Za tímto účelem vznikla dvě poslední díla Vltavské kaskády – odběrná přehrada Hněvkovice a přehrada výpustní – Kořensko.

Samotná elektrárna je v současnosti vybavena 2 aktivními bloky reaktorů typu VVER 1000. Teplo generované štěpnou reakcí je z reaktoru odváděno do parogenerátorů, odkud je vznikající pára vedena do turbosoustrojí sloužícího k pohonu generátoru vyrábějícího elektrickou energii. Z turboalternátorů je elektrický výkon vyváděn k blokovým transformátorům a přes rozvodnu Temelín do elektrické sítě. Reaktor a parogenerátory včetně dalšího zařízení primárního okruhu jsou umístěny v ochranné obálce. S provozem elektrárny bezprostředně souvisí víc než stovka stavebních objektů, rozmístěných na ploše větší než 140 ha. Architektonickou dominantou areálu, ale i celé rozsáhlé oblasti jsou čtyři betonové chladicí věže o výšce 154,8 m, s patním průměrem 130 m, průměrem v koruně 82 m a celkovou plochou pláště 81 000 m². Věže odvádějí zbytkové teplo do ovzduší.

Původně plánovaný záměr vyžití JETE jako zdroje tepla pro vytápění Českých Budějovic se neuskutečnil, teplem je zásobován pouze Týn nad Vltavou.